EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY
CO SE VŠECHNO NA TÉTO STRÁNCE DOZVÍTE?
- Co je Evropské hlavní město kultury ?
- Jaké jsou cíle projektu Evropské hlavní město kultury?
- Jak se titul vyvíjel?
- Jak vypadá titul dnes?
- Jaké jsou ty zmiňované dopady na hostitelská města?
- Jak vlastně přípravy na titul probíhají?
- Podle čeho se posuzují přihlášky?
- Kdo titul financuje? Získává hostitelské město od Evropské unie nějaké peníze?
CO JE EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY ?
Jeden z nejdéle trvajících projektů Evropské unie, titul Evropské hlavní město kultury, je už téměř 40 let udělován městům napříč Evropou, aby oslavoval kulturní rozmanitost národů, jejich měst a zároveň vyzdvihoval společné evropské hodnoty, kulturní život a historické dědictví. Titul je ale také nástrojem dlouhodobého udržitelného rozvoje města a jeho okolí právě skrze kulturu. Tuto příležitost získají každý rok dvě města EU a průměrně jednou za tři roky je doplní i jedno město nečlenské.
Hlavní cíle soutěže jsou:
- zdůraznit společné rysy evropských kultur,
- posílit vztah občanů nejen k evropskému prostoru, ale i k jejich městům a zemím,
- navazovat nová partnerství na poli kulturního dění a mezikulturní dialogy,
- podpořit rozvoj kultury v různých směrech tak, aby byla obecně přístupnější,
- docílit toho, aby sama kultura mohla naplnit svůj potenciál k rozvoji města, jeho okolí i odvětvím, která se zapojují do příprav titulu,
- pomoci zvýšit reputaci kandidujícího města.
Tři Králové, foto: archiv IC Broumov / Za Poklady Broumovska, foto: Jaroslav Winter
S myšlenkou titulu přišla v roce 1985 řecká ministryně kultury Melina Mercouri. Podle jejího názoru bylo tehdy v Evropě málo příležitostí k oslavě společných kulturních hodnot, historie i odlišností jednotlivých národů. Díky podpoře ostatních evropských ministrů kultury vzniklo Evropské hlavní město kultury. Jeho první ročník se na počest Meliny Mercouri uspořádal v Athénách v témže roce.
V začátcích titul neměl složitou strukturu a fungoval především jako oslava historických center s bohatým kulturním životem – což umožňovalo, že jej získávala hlavně velká města. Už po několika letech byly mezi hostitelskými městy vysledovány pozitivní přínosy, které stálo za to více podpořit. Proto se začala zavádět kritéria výběru, harmonogramy konání a předpisy upravující přípravy titulu a výběr hostitelského města.
JAK VYPADÁ TITUL DNES?
To přispělo ke změně celkového významu titulu – ten je nyní chápán zejména jako silný nástroj rozvoje a katalyzátor změn. Kultura získává možnost předvést svůj potenciál a vymaňuje se z označení ‚, něco druhořadého ‘‘. V poslední době se hostitelskými městy často stávají ta pod 100 tisíc obyvatel. Titul je pro ně způsobem, jak posílit kulturu, stmelit městské komunity, navázat mezikulturní dialog a nová partnerství – vnitrostátní i zahraniční - na úrovni jednotlivců i měst. Je to způsob, jakým zlepšit reputaci, cestovní ruch a pomoci lokální ekonomice.
Benfiční koncert Police Symphony Orchestra, foto: Michal Bareš / Broumovské diskuse, foto: Jaroslav Winter
JAKÉ JSOU DOPADY NA HOSTITELSKÁ MĚSTA?
Titul může mít na hostitelská města mnoho různých, převážně pozitivních, dopadů. Každé město je jiné, každé má jiný program, přihlášku, podmínky. Nelze tedy nikdy přesně dopředu určit, jaké dopady u jakého města nastanou. Mohli bychom je ale rozdělit do čtyř nejčastějších skupin:
V některých městech dochází i k dlouhodobému navýšení pracovních míst v odvětví kultury. Titul, nebo už jen samotná kandidatura, pomáhá navázat vztah mezi kulturními organizacemi, obyvateli a místními politickými autoritami. Kultura je chápána jako důležitý nástroj rozvoje města a získává svůj prostor. Důležitým kritériem kandidatury je také vznik kulturní koncepce, nepostradatelného dokumentu pro udržitelný rozvoj tohoto odvětví v daném městě.
Kandidatura s sebou přináší pozitivní dopady na lokální ekonomiku, samotný titul pak tyto dopady může rozšířit i na celonárodní úroveň. Ekonomické dopady jsou však spíše nepřímé, propojené s kulturní oblastí, a proto je často problematické je přesně vymezit. Z posíleného (kulturního) turismu i vyšší participace místních obyvatel plyne pro danou oblast více peněz – a to nejen v oblasti kultury. Když se v roce 2015 stala držitelem titulu Plzeň, 580 akcí zde navštívilo zhruba 1,2 milionu návštěvníků a jejich výdaje dosáhly 560 mil. Kč. Co se týče národní úrovně, titul EHMK v Plzni obohatil veřejné rozpočty zhruba o 164 mil. Kč.
Obecně kandidatura či samotný titul působí pozitivně na vznik nové infrastruktury, urychluje proces jejího vzniku. Vylepšená kulturní, dopravní, turistická či občanská infrastruktura jsou často nezbytné pro získání titulu. Nová výstavba zvyšuje životní úroveň ve městě – stejně ji však ovlivňuje i udržitelný přístup k budovám, které zde už stojí. Hledání nových využití, investice do jejich obnovy či zachování současného stavu.
Příklady rozvoje nevyužívaných průmyslových budov lze najít jak v Plzni, tak v Ostravě. DEPO 2015 v Plzni, původně prostor bývalé vozovny městských dopravních podniků, bylo v rámci příprav na EHMK 2015 přebudováno na kreativní zónu. V Ostravě prošla revitalizací například Dolní oblast Vítkovice, která nyní slouží jako vzdělávací, kulturní a společenské centrum mimo jiné hostící známý multižánrový festival Colours of Ostrava.
Zkvalitnění vztahů mezi správou města a jeho kulturními subjekty se zakládalo v některých městech také na skutečnosti, že kultura pro mnohé obyvatele začala symbolizovat kromě příležitosti rozvíjet město i vyšší kvalitu života v něm a jeho konkurenceschopnosti k okolí.
JAK PŘÍPRAVY NA TITUL PROBÍHAJÍ?
Celý proces získání titulu Evropského hlavního města kultury upravuje Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014. Podle tohoto rozhodnutí mohou titul každý rok hostit pouze dvě města Evropské unie, která jsou jmenována Radou ministrů EU. Ta bývají průměrně jednou za tři roky doplněna jedním nečlenským městem. Součástí rozhodnutí je také harmonogram určující, v jakých letech bude která země hostitelem titulu. Každá taková země si organizuje vlastní výběrové řízení – vždy proti sobě tedy soutěží města v rámci jedné země.
- Ministerstvo kultury daného státu nejpozději 6 let před začátkem platnosti titulu zveřejní výzvu k podávání přihlášek do soutěže.
- Zúčastnit se může jakékoliv město a svou přihlášku může podat nejdříve po 10 měsících od vyhlášení výzvy.
- Následuje první výběrové kolo, tzv. předvýběr, který se koná nejpozději 5 let před platností titulu. V něm porota složená převážně ze zahraničních odborníků posuzuje přihlášky jednotlivých měst a z nich vybírá ta, která splňují kritéria a mohou postoupit do finálového kola.
- To se koná nejpozději 4 roky před rokem platnosti titulu a zároveň 9 měsíců po předvýběru.
- Postupující musí do finálového kola zapracovat připomínky od odborné poroty ke svým projektům a přidat i detailnější podklady.
- Odborná porota vybere ve druhém kole z finalistů město, které následně doporučí Radě ministrů ke jmenování Evropským hlavním městem kultury.
Ziskem titulu ale proces nekončí. Po něm následuje čtyřletá lhůta, kdy vítězné město připravuje program pro rok titulu. Během těchto 4 let je monitorováno odbornou porotou, která pořádajícímu městu poskytuje poradenství a absolvuje s ním 3 monitorovací zasedání.
Po skončení platnosti titulu musí město do jednoho roku vypracovat vyhodnocení výsledků svého projektu.
otevření Café Herzog, foto: Jaroslav Winter
Aktuálně se přihlášky kandidátů na Evropské hlavní město kultury posuzují podle 6 následujících kritérií. Aby mohlo konkrétní město postoupit do finálového kola, musí co nejlépe naplnit všechny všechny z nich.
Hostitelské město za zisk titulu žádné peníze automaticky nezískává. Pokud si ve fázi monitoringu (4 roky před začátkem titulu, kdy město chystá svůj program) vede dobře a plní své programové body a kritéria uvedená v přihlášce, může mu být udělena Evropskou komisí Cena Meliny Mercouri ve výši 1,5 milionu eur. Kromě této finanční odměny si však město musí financování zajistit samo. Standardně se na financování titulu se podílí také kraj a stát, a to v poměru 1:1:1. Nedílnou součástí jsou pak samozřejmě i vlastní sponzoři.
Meline Mercouri, foto:Greeknewsagenda.gr