Spolupráce s Královéhradeckým krajem: jaký vliv měla na kandidaturu Broumova na EHMK a jak pokračuje rok po finále soutěže?
Během posledního roku od finále soutěže o titul Evropského hlavní město kultury se na Broumov obrací kulturní aktéři a zástupci měst z různých koutů Česka i Evropy. Jak se to povedlo? Jak se město jako Broumov dostalo do finále prestižní soutěže a jak to, že iniciativa dál, aktivně funguje a pokračuje ve své cestě? Vždyť i daleko větším městům se jedno ani druhé často nepovedlo.
ČÍM TO TEDY JE?
Pilířů i proměnných, které stojí za broumovským úspěchem, je celá řada. Příběh a identita samotného Broumovska, dostatek času na přípravu (Broumov byl první české město, které svou kandidaturu oficiálně oznámilo už v roce 2020), pečlivost, odhodlání i pragmatičnost, s jakými se k plánování přistoupilo, propojování (lokální i na evropské úrovni) a politická podpora.
Právě posledním dvěma bodům se chceme v tomto článku věnovat. Klíčovým partnerem města Broumov byl od počátku Královéhradecký kraj. Jak vypadá spolupráce rok od finále soutěže? Na jakých projektech se kraj podílí, jak přispívá k tomu, že tu stále jsme, a co naopak Broumov přináší kraji?
BROUMOV A KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
Od začátku bylo zřejmé, že podpora a aktivní zapojení Královéhradeckého kraje bude pro odvážný plán sedmitisícového města zásadní. Velmi brzy se však začala rozvíjet oboustranně přínosná spolupráce – svou účastí v soutěži Broumov přinesl příležitost akcelerovat projekty a témata, která rezonují v rámci celého kraje, a skrze konkrétní dopady ukazovat význam kultury pro společnost.
To je sama o sobě jedna z oblastí, ve které se aktivity Broumova a Královéhradeckého kraje propojily. Město, které se rozhodne ucházet o titul EHMK musí mít promyšlené, jakým způsobem bude průběh projektu monitorovat a jak bude sbírat data, která pomohou vyhodnotit úspěšnost a přínos projektu. Odbornicí na sběr dat a měření dopadu kultury je Kateřina Churtajeva, vedoucí odboru kultury a památkové péče KHK, a proto to byla právě ona, kdo tuto strategii v rámci broumovské kandidatury rozvíjel ve finálovém kole soutěže.
„Příprava monitorovací části přihlášky do finále byla velkou výzvou. Pro její zformulování bylo potřeba dobře pochopit, co je celkovým záměrem kandidatury i jaké jsou cíle všech jeho dílčích programů. Zároveň ale bylo potřeba nastudovat velké množství dalších přihlášek jiných měst a to, jak v zahraničí „své“ evropské město zpětně hodnotí. Tato zkušenost se nám hodí nyní při zpracování systému indikátorů krajské strategie pro oblast kultury. Zároveň na Broumovsku některé parametry nadále sledujeme. A určitě chceme využít a dál rozšířit velkou broumovskou zkušenost se začleňováním nejrozmanitějších skupin obyvatel do kulturního dění.“
SPOLEČNÁ TÉMATA A PROJEKTY
Společná témata a projekty je i nadále možné rozvíjet díky tomu, že se od raných fází příprav kandidatury hledala a tvořila synergická propojení v kulturních strategiích města a kraje. Pojďme se na některé z nich podívat blíže.
Školní rok 2023/2024 v Královéhradeckém kraji patřil bez nadsázky KREATIVNÍMU UČENÍ. (O co jde, se dočtete tady.) Díky podpoře z Národního plánu obnovy mohlo hradecké Centrum uměleckých aktivit coby krajská příspěvková organizace realizovat pilotní ročník kreativního učení. Další z projektů zařazených do Bid booku tak ožil v konkrétních osobních příbězích.
Podařilo se zapojit 11 tříd z 6 základních škol po celém kraji včetně broumovské ZŠ Hradební. Třídní projekty spoluutvářelo 10 umělců či kreativců s 10 pedagogy a téměř 250 žáky. Proběhlo 6 celodenních „Inkubátorů“, čili praktických workshopů v krajských organizacích zabývajících se kreativním učením jako jsou muzea, galerie a knihovny. Příkladem vydařené spolupráce napříč krajem byl letošní druhý ročník festivalu kreativity a kreativního učení KreatFest, který během tří dnů nabídl řadu workshopů diskusí a prostoru pro vzájemné obohacení. Velký ohlas měl celoroční vzdělávací cyklus Konzervatoř pro lektory kreativního učení rozložený do 8 víkendových seminářů, určený umělcům a kreativcům. Společná celoroční cesta vyvrcholila setkáním na celodenní konferenci Kreativní učení v KHK s podtitulem Jak dostat umění do škol a školy k umění aneb jak si věřit, tvořit, radovat se, objevovat a učit. V přátelské a neformální atmosféře odprezentovali učitelé společně s umělci, kreativci a dětmi své třídní projekty, mohli sdílet přínosy i zhodnotit, co by příště udělali jinak.
„Mojí hnací silou bylo otevřít dětem prostor pro svobodné sebevyjádření. Umožnit jim, aby se poznaly do hloubky i přes překážky, které jim staví do cesty umělecký proces, cítit se zodpovědný za svoje vzdělávání a cestu dalšího vývoje, zkrátka neházet zodpovědnost na jiné. Zkrátka umožnit dětem, aby se zjistili, co je pohání a proč, posílit jejich vnitřní motivaci.“
- koordinátorka kreativního učení Ilona Havlíčková
„Pro mě osobně bylo neuvěřitelně silné pozorovat, jak se všichni zapojení postupně proměňují, rostou a sobě navzájem otevírají. Měli jsme několik tříd s dominantními klučičími partami, kde byly holky zvyklé mlčet a myslet si svoje. Postupem času, jak jsme skupinky rozdělovali a motivovali je ke spolupráci, se holky začaly osmělovat a nacházet svůj hlas! I takhle může vypadat cíl kreativního učení. Ráda vzpomínám taky na závěrečnou konferenci, kam jsme pozvali i žáky, ale nenutili jsme je prezentovat před plným sálem. Deváťáci z hradecké logopedické základky do toho šli dobrovolně a jako jediní svůj projekt celý představili, i přes to, jaký ostych a vnitřní sebezapření jim mluvení na veřejnosti působí. Tolik jim na tom záleželo a získali si obdiv nás všech.“
- Petra Kultová, konzultantka kreativního učení
Pouť kreativního učení má pokračovat přinejmenším až do června 2028. Čtyřletý program cílí na střední školy a má rozvíjet jak pedagogy, tak studenty. Kromě různých forem vzdělávacích kurzů každoročně 12 tříd zažije spolupráci umělce či kreativce a pedagoga přímo ve výuce. Díky podpoře z Národního plánu obnovy bude navíc i v tomto školním roce pokračovat kreativní učení na základních školách po celém kraji.
Dalším z klíčových prvků, o které se opíral broumovský koncept kreativního poutnictví, je UDRŽITELNÝ KULTURNÍ TURISMUS. Tomu se nadále věnuje krajská centrála cestovního ruchu.
„V rámci Strategie destinačního managementu a marketingu Královéhradecké krajské centrály cestovního ruchu 2023–2030 bylo vydefinováno několik témat, kterým se budeme věnovat do roku 2030. Jedním z nosných pilířů Strategie je udržitelný a odpovědný cestovní ruch, který se prolíná všemi aktivitami (marketingové kampaně, tvorba produktů aj.). Udržitelnost a odpovědný přístup nevnímáme jako jedno z témat, ale jako přístup.
Vedle toho máme vydefinována marketingová témata, která rozvíjí kulturní turismus jako např. tradice a řemeslná výroba v kraji (Po stopách tradičních řemesel, aplikace Hraj kraj), podpora hradů a zámků (Hrady a zámky nás spojují II), spisovatelé, šlechtické rody atd. Nadto podporujeme buď přímo, nebo v synergii s dalšími partnery rozvoj poutního turismu. Byla vydána brožura, která se věnuje novému značení svatojakubské trasy vedoucí přes KHK, na rok 2025 je v plánu uspořádání konference o poutnictví. Zároveň bychom chtěli v rámci našich projektů upozornit na méně navštěvovaná místa, pomoci tak rozprostřít turisty v území a zároveň přispět k rozvoji lokalit. V rámci projektů a dalších aktivit chceme rovněž přispívat k propojování turismu a živé kultury.“
- Vlastimil Šimek, Královéhradecká krajská centrála cestovního ruchu
FINANČNÍ PODPORA
Pokračování projektů, které z broumovské kandidatury vychází, by nebylo možné bez finanční podpory. Velká část z nich byla navržena jako dlouhodobé větší projekty a jejich rozvoj po finále soutěže umožnil krajský dotační program a mimořádné účelové příspěvky. Mezi 14 projektů byly rozděleny 3 miliony korun. Jednotlivé projekty jsme představovali v jednom z předchozích článků.
Z finanční podpory Královéhradeckého kraje, která směruje přímo Broumovu 2028+, bylo pro rok 2024 zároveň vyčleněno 70 000 Kč na organizaci menších komunitních akcí jako např. kreativní workshopy v rámci Svatojiřské pouti.
EVROPA V KRAJI, KRAJ V EVROPĚ
Jak už samotný název soutěže napovídá, pro město, které se rozhodne kandidovatovat na Evropské hlavní město kultury, je otázka navazování evropských partnerství stěžejní. Kroky, které Broumov podnikal v propojování s Dolnoslezským vojvodstvím, pomohly s upevněním spolupráce na úrovni celého kraje.
Během posledního roku vzešla iniciativa určité „burzy partnerství“ mezi polskými, broumovskými a královéhradeckými aktéry z oblasti kultury a cestovního ruchu, kterou jsme ve spolupráci s Dolnoslezským vojvodstvím a Královéhradeckým krajem připravili. Připomenout si ji můžete tady. Dalším krokem k udržování aktivních evropských vztahů byla mimo jiné podmínka navázaní zahraničních partnerství v dotačním programu, který kraj vypsal na podporu realizace aktivit spojených s přihláškou Broumova na EHMK.
PRAKTICKY PROVOZNĚ
Kraj finančně částečně přispívá na provoz týmu, který aktivity Broumova 2028+ zaštiťuje a má tak vliv na každodenní chod Nadačního fondu Broumov – město kultury. Bez lidí, kteří soutěží o titul EHMK prošli, by bylo velmi těžké odkaz kandidatury nadále rozvíjet. Aby spolupráce probíhala v synergii a dařilo se rozvíjet oboustranně důležitá témata, je vedení Královéhradeckého kraje zároveň součástí správní rady NFBMK.
Podpora Královéhradeckého kraje ovlivňuje i další zdroje financování, např. z Ministerstva kultury ČR, jelikož jasně deklaruje odhodlání obou stran v tom, co se za poslední roky podařilo vybudovat, pokračovat. Broumov s Královéhradeckým krajem putují na společné kreativní pouti už několik let a kus cesty (doufáme, že pořádný) je stále ještě před námi.
