Věřím, že vyhrajeme

Jste ve funkci zhruba tři měsíce, máte ale předchozí zkušenost ze zastupitelstva a také jste byl členem Rady města. Jaká je vaše vize Broumova?

Mojí vizí je, aby se Broumov neustále rozvíjel. To je pro mě asi to nejpodstatnější. Když každý z nás za ty čtyři roky ve funkci přispěje douškou pro rozvoj Broumova, tak Broumov bude lepší než je dnes. Ostatně to, že se mění k lepšímu mi potvrzují lidé, kteří sem přijedou jednou za čas. Při pohledu z vnějšku je to totiž lépe vidět. 

Mnozí často poukazují na to, že v Broumově je dnes mnoho zavřených obchodů, například na dolním náměstí. Existuje způsob, jak město znovu oživit?

To je složitá otázka. Pro podnikatele je dnes ne úplně příznivá situace. Dopadá na ně spoustu papírování a také kontroly k nim nejsou vstřícné, namísto domluvy dávají hned pokuty. Za mých mladých let tu bylo všechno. Kožešnictví, opravna obuvi, kniha, lahůdkářství a další. Dnes se obchody mění, nabízejí širší sortiment. Vliv má na to i možnost nákupů na internetu. Aktuálně je velkým trendem nakupování v Polsku, i když to je zřejmě dočasné. A pak je zde otázka výše nájmů. Jako město se podnikatele v nájmu v městských prostorách samozřejmě snažíme podporovat, jako to bylo třeba během covidu. Zkrátka je to složitější. Kdyby někdo věděl, jak na to, ať klidně přijde a poradí. To myslím vážně.

Co by podle vás mohlo pomoct? 

Z mého pohledu by městu mohl pomoci turismus. Dobře je to vidět v oblasti ubytování. Při pohledu deset let zpátky na Broumovsku tolik poskytovatelů ubytování tu nebylo. Rozvoji pomohla určitě oprava kláštera, čímž se zvýšila návštěvnost města. Automaticky jako hub po dešti přibylo ubytování.

Věříte, že Broumov získá titul Evropského hlavního města kultury 2028?

Kdybych tomu nevěřil, určitě bych nesouhlasil s tím, aby město kandidovalo. Na projektu pracuje tým lidí, kteří mu dávají maximum energie a nápadů. A já opravdu věřím, že před mezinárodní porotou uspějeme. Pro mě je vítězstvím už to, že jsme se dostali do finále. Samozřejmě je důležité připustit i možnost, že nevyhrajeme. Bylo by to určitě zklamání, ale to je přirozené. Naše šance je minimálně padesát procent a věřím tomu, že náš tým bude opět skvěle připravený a titul Evropské hlavní město kultury 2028 získáme. Jsem rád, že pro tento projekt ve většině hlasovali i naši zastupitelé. V letošním roce na něj město přispělo částkou 2,3 milionu korun a myslím si, že tento příspěvek je podle nás vhodný a účelný. Je to také tím, že část zastupitelů byla už v minulém zastupitelstvu a hlasovala pro projekt Broumov 2028 od počátku. V případě získání titulu bude projekt financován nejen městem, ale výraznou částí ze státních a krajských zdrojů.

A co titul přinese jeho obyvatelům?

Podle mého názoru je pro občany Broumova významný i ekonomický přínos akce. Kromě jiného vytvoří nová pracovní místa. Věřím tomu, že budou-li nové projekty dobře připravené, tak obstojí. Další výhodou je, že jedním z hlavních témat kandidatury je udržitelný turismus. Musíme si říct, že my zde turisty chceme a potřebujeme. Ale zároveň nechceme, aby to tady dopadlo jako v Českém Krumlově. Je to skvělý příjem pro místní, může mít pozitivní dopad na město i jeho okolí. My chceme tento dopad kontrolovat a doufáme, že takzvaný pomalý turismus přispěje k rozvoji místního malého podnikání, oživení místních krámků. Lidé budou něco tvořit, třeba nějaké suvenýry, budou zaměstnávat další lidi. 

Vidíte nějaké přínosy už dnes? 

Určitě. Už nyní se o Broumově mnohem víc mluví. Vnímáme to například, když mluvíme s krajským hejtmanem Červíčkem, který je do této myšlenky velmi zapálený a aktivně nás podporuje. Navíc jsme součástí regionu, bez obcí bychom takovou sílu neměli, vzájemně si pomáháme. Dosah titulu Broumov 2028 bude ale ještě větší, pokryje i příhraniční oblast s Polskem.

Můžeme vyhrát titul, když máme ve městě rozbité nebo nevyužité domy? 

O tom se často mluví a trápí mě to. My tady nechceme dělat žádnou Potěmkinovu vesnici. Broumov je takový, jaký je a tvoří se tak, jak se tvoří. Musíme se s tím srovnat a dělat všichni maximum pro to, aby se změnil. Změna nebude rychlá, to je logické, ale je vidět.

Jednou z takových starých budov je Měšťanský pivovar. Změnil se s novým zastupitelstvem pohled města na využití této budovy?

Je to tak. Měšťanský pivovar je složitá věc, ale z mého pohledu je třeba s areálem postupně něco dělat. Nejprve je důležité najít využití. Poté případně připravit projekt a zajistit financování. Nejlepší by bylo celou revitalizaci rozdělit na etapy. Lolují fámy, že je na spadnutí, budova by se měla zbourat a prodat. To v žádném případě město nesmí dopustit, je to strategické místo. 

Co tedy chystáte? 

Zatím mám takový plán ukázat Broumovákům, v jakém stavu je budova. Někdy na květem bych rád připravil prohlídky pivovaru pro malé skupinky a za dodržování bezpečnostních opatření. Lidé by se o něm něco dozvěděli a zároveň by viděli, že zase v tak hrozném stavu není. A také by se přesvědčili o důvodech, proč je důležité ho nezbourat. Jsou to nádherné prostory. Přišlo by mi také dobré navázat na bývalého starostu Milana Kotrnce, za nějž vznikla architektonická studie. Bude také potřeba zapojit veřejnost a politiky a otevřít diskuzi o našich možnostech. Další etapou je hledání zdrojů. I kdybych tu už za čtyři roky neseděl, bude na co navázat.

Text a FOTO: Michaela Plchová pro Naše Broumovsko