„Nevzdali jsme to“
Ptala se Barbora Fialová
Přes dvě stě hodin rozhovorů, tři sta dotazníků, rok a půl práce. Pracná tvorba broumovské Kulturní koncepce navíc probíhala ve skličující atmosféře kovidového lockdownu. Pro všechny, kteří se na ni podíleli, byly ale hovory o kultuře světlem na konci tunelu, nadějí do budoucna. „Vím o městech, která taky dělala strategii, ale kvůli kovidu ji nedokončila. My to nevzdali. Teď můžeme být příkladem, že to jde a má to smysl,“ říká Anna Smékalová, která měla v Nadačním fondu Broumov - město kultury přípravu nové Koncepce na starosti.
Jste s výsledkem spokojená?
Jsem absolutně nadšená. Chtěla bych hned na začátku předestřít, že nelituji ani trošku té času a péče, které jsme tomu dali. Měla jsem jednou takový hrdinský moment, kdy jsem si řekla, chci vytvořit něco skvělého, co si můžeme dát na noční stolek. A to se, myslím, povedlo. Výsledný text je srozumitelný, čitelný. A to nejen pro Broumov. Je tam hodně inovací, které Broumov přesahují. Vytvořili jsme například nové kategorie skupin publika, abychom lidem co nejvíce vyšli vstříc. Namátkou třeba „Kulturní dámy“ nebo „Večírníci“. Z toho pak vyskočilo, že ne všechny skupiny jsou ošetřené a opečovávané…
Třeba tatínci s malými dětmi. Podle vašich dat jsou právě oni zanedbanou skupinou, které vhodné kulturní vyžití chybí.
Ano, přesně tak. Dotazníky, které sloužily jako základ pro vytváření zmíněných skupin, jsme cílili na co nejširší publikum. Ptali jsme se lidí nejen s vyšším vzděláním, kteří na kulturu obecně chodí víc, ale také lidí se základním či učňovským vzděláním a taky těch, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením. Protože taková je reálná skladba broumovského obyvatelstva. Zároveň měly kategorie posloužit jako kompas pro kulturní aktéry.
S „kulturními aktéry“ jste hned na začátku tvorby koncepce udělali padesát hloubkových rozhovorů. Kdo to tedy vlastně je?
Třeba ředitelka knihovny nebo pedagožka z volnočasového centra. Velký prostor jsme ale dali i nezávislým pořadatelům kulturních akcí. Byli tam zástupci různých sociálních služeb nebo lidé, kteří se zabývají ochranou životního prostředí, například Šárka Vávrová a Jiří Malík s projektem Živá voda nebo lidé z Centra sociálních služeb Naděje. A nejen jeho ředitelka, ale přímo sociální pracovníci. Mluvili jsme také se silnými komunitními lídry. Za všechny uvedu Jiřího Bartoše, který je předsedou místního romského spolku Džas dureder dživipnaha a dlouhodobě se věnuje práci s dospívajícími a dětmi. Navíc, tahle přípravná fáze skončila ještě než začala válka, ale teď může posloužit taky jako příklad navázání spolupráce se zástupci minorit. Teď to byla romská, příště to může být ukrajinská.
„Mluvili jsme se
silnými lídry“
Setkali jste se i všichni osobně?
Ano, proběhly čtyři celodenní workshopy a byly skvělé. Poprvé po dlouhé době se totiž sešlo na jednom místě třicet tvůrčích a velmi motivovaných lidí. To byla fakt pecka. Dva workshopy proběhly fyzicky v Broumově, dva už pak byly za tuhého kovidu, takže jsme přešli do onlinu. Sice už to nebylo tak neformální a živé, ale fungovalo to až překvapivě dobře. Vím o městech, která si současně s námi začala vytvářet nějaký strategický plán, ale kvůli kovidu to vzdali. My jsme kvůli soutěži o titul Evropské hlavní město kultury vydrželi. Většinu rozhovorů jsme udělali za kovidu a myslím, že dnes může být Broumov dobrým příkladem, že to jde, i když to zabralo trochu víc času.
Vrátím se ještě na chvilku k dotazníkům. Co jste z nich zajímavého zjistili?
Totiž, hned na začátku jsme si s Adamem Pajgrtem (odborným vedoucím Koncepce - pozn. red.) řekli, že musíme být blízko k lidem. A nezajímali nás jenom ti, kteří se účastní kulturních akcí, ale možná více právě ti, kteří se jich neúčastní. Takže jsme si nejprve zmapovali terén a zjistili jsme, že až něco mezi šedesáti a sedmdesáti procenty místních jsou neaktivní, to znamená, že nenavštěvují žádné kulturní akce. Pro ty, co kulturu v našem regionu nabízejí, je tedy otázkou, proč na ni tyto lidé nechodí. Nabízíme jim vůbec to, co je zajímá? Je to pro nás otázka rozvoje publika. A možná i celkového uchopení kultury a co vlastně znamená pro různé skupiny lidí.
Proč je vlastně dobré mít Kulturní koncepci?
I malá města potřebují kompas, aby věděla, do čeho investovat. A to nemluvím jen o finančních investicích, ale taky kreativních nebo intelektuálních. V Broumově je spousta schopných lidí a Koncepce jim může posloužit jako průvodce, kam napnout svůj um. Poslouží taky dobře k mapování potenciálu, který můžeme rozvíjet. Zjistili jsme, že se moc nenabízí partnerství skupinám ohroženým sociálním vyloučením. Proto taky vznikl projekt OnStage, který skrze umění propojuje děti s různým sociálním a kulturním zázemím. Koncepce byla podmínkou naší kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2028 a tohle jsou výsledky, které můžeme vidět už dnes. Další výhodou společné koncepce je možnost větší spolupráce. Nejen sdílený kulturní kalendář, ale opravdu živé využití spolupráce namísto tříštění sil u programů, které se budou třeba termínově i obsahově překrývat.
Jak by to v praxi mělo vypadat?
Byla velká poptávka po tom, aby vzniklo pracovní místo koordinátora, takového místního ministra pro kulturu, který bude zastřešovat, koordinovat, spojovat. Sleduji z povzdálí, že se to začíná dít a já se moc těším na výsledky. Konkrétní podobu tomu však dá až akční plán.
„Nabízíme lidem vůbec to,
co je zajímá?“
To je další krok? Co se teď vlastně bude dít?
Teď se bude oslavovat, a až se z toho všichni vyspíme, následovat by opravdu měla tvorba akčního plánu. Koncepce sice není dokument, který je nějak právně vymahatelný, ale je to naše společné dítě a my všichni bychom se měli snažit ho udržet při životě. Každý má jiné možnosti, co pro to udělat, někdo umí realizovat projekty, jiný shánět zdroje.
Kdo má na starost jeho vytvoření?
To je otázka. Koncepce je kulturní strategie pro město, a ten kdo ji koordinoval byl Nadační fond. Záleží, komu teď dají zastupitelé a kulturní aktéři důvěru. Taky je možnost, že žádný akční plán nebude, ne každá strategie končí akčním plánem. Třeba se spontánně rozjede několik akcí nebo větších projektů. Ale už teď má celý proces přípravy Koncepce ohromný dopad a to, že se stmelili kulturní aktéři a začali mnohem víc spolupracovat.
Z koncepce lze vyčíst, že jedním z hlavních problémů Broumova jsou prázdné obchody na náměstí . Po večerech a o víkendu není kam zajít se najíst, posedět s přáteli. Koncepce navrhuje vznik skupiny obchodníků na náměstí. Jak by to mohlo fungovat?
Občané Broumova i jeho zastupitelé stojí o to, aby centrum bylo živé. Aby sloužilo místním i turistům, tedy dočasným obyvatelům, jak jim v Broumově chceme říkat. Jak by to ale mělo konkrétně vypadat, na to zatím není přesná odpověď. Ta se bude opět hledat v akčním plánu nebo vznikne spontánně „na náměstí“. Přesto existují drobnosti, které už teď mohou změnit neutěšený stav.
Které to jsou?
Například aby bylo úplně bez problému otevřít si na náměstí kavárnu s předzahrádkou nebo dočasně využít nějaký prázdný prostor pro kulturní nebo společenskou akci.
Součástí Koncepce jsou takzvaná Vlajková opatření, konkrétní záměry, které mají naplnit vizi Broumova do roku 2032. Opatření jsou přehledně umístěná na časovou osu, hned jako první tady vidím Inkubátor kreativního podnikání. Co si můžeme představit pod pojmem „kreativní podnikání“?
Jednoduše řečeno je to podnikání, které využívá talentu a kreativního potenciálu lidí, místa i okolností. Na Broumovsku máme hned několik krásných příkladů. Kreativní květinářství, řemeslné dílny, několik grafických studií, nakladatelství. V Inkubátoru by se tihle lidé mohli setkávat, sdílet a rozvíjet svoje nápady.
Na konci té časové osy je zase Otevřená a sdílená dílna. Z Ostravských Dolních Vítkovic znám sdílenou dílnu, kde lidé můžou použít za drobný poplatek třeba pec na keramiku nebo jiné zařízení, které je velmi drahé. Je to něco podobného?
Ano, ale v Koncepci není přesný plán, co by tam mělo konkrétně být. To je otázka budoucího projektu. Určitě by to měl být společenský prostor, ale jestli bude zaměřený na řemesla, kreativní gastronomii nebo to bude sdílená komunitní výrobna potravin, to ještě nevíme.
Urbanistka Milota Sidorová v Koncepci radí vybrat si ze všech možných témat pro Broumov jedno či dvě a „hrotit to“. Co by to podle vás mohlo být?
Jedno z těch témat určitě bude rozvoj udržitelného kulturního turismu…
„Nechceme dělat
milión akcí“
V čem se takový turismus liší od toho klasického?
Udržitelný kulturní turismus respektuje jak návštěvníky, tak místní. Bude využívat jedinečný potenciál Broumovska, ale nebude ho vysávat. Bude pomalejší, zelenější a třeba sociálně zodpovědnější, než je konvenční turismus. Kromě toho zahrnuje nejen kulturní dědictví, tedy památky, ale také živou kulturu, tradice, nebo gastronomii.
A druhý „hrot“?
Broumov by si podle mě zasloužil důraz na větší podporu společenské soudržnosti, a to vzhledem k dlouhodobě problematické sociální situaci. Kulturní turismus je určitě atraktivnější, sociální oblast je takový spodní proud, který se nám ukazuje mimo jiné tou kulturně neaktivní většinou a rozevírajícími se nůžkami mezi různými sociálními skupinami. Pokud si neuvědomíme to, že jsme jako společnost tak silní, jak jsou silní ti nejslabší z nás, nemůžeme plnohodnotně rozvíjet ani kulturní turismus, ani další kreativní odvětví.
V současnosti se vede debata o budoucím směřování kultury, protože návštěvnost se i kvůli válce a zdražování nevrátila na předkovidová čísla. Počítá s tím broumovská Koncepce?
Tím, že Koncepce vznikala za kovidu, prožívali jsme spolu několikerý úplný lockdown, tak se to do strategie určitě otisklo. Otevíraly se individuální silné příběhy a zamyšlení nad tím, čemu má vlastně kultura sloužit, jakou má dnes ve společnosti funkci. Lidi a tím teď myslím kulturní aktéři, tedy silní lídři, procházeli osobním vývojem. V Koncepci jsme tak vlastně zachytili tento přerod, předefinování kultury a její funkce. Řekli jsme si, my nechceme dělat milión akcí, pojďme radši dělat něco dohromady. Něco, co má smysl, kultivační charakter, společenský dopad.
Budete se toho broumovského přerodu dál účastnit?
Teď si dávám chvilku pauzu, ale vlastně jsem se v průběhu procesu stala taky tak trochu kulturním aktérem, takže ano. Ráda bych byla u toho, dívala se jak to roste a taky s tím pomohla.
